Tvarované stěny

Jedním z nejcennějších prvků zahrady jsou vysoké zelené stěny. Jejich úkolem je členit zahradu na drobná intimní zákoutí a umocňují tak perspektivu os. Aby správně plnily tyto funkce, musí mít přesně dané rozměry, které vychází z architektury staveb.

Stěny začaly být v zahradě vysazovány již v roce 1668 a to sazenicemi habrů vykopanými v okolních biskupských lesích. Dnes můžete ve stěnách objevit velmi staré exempláře habrů, lip, javorů, babyka, místy též jírovců a některých náletových dřevin (jasanů, jeřábů a javorů mléč).

V Květné zahradě je udržováno 9 km tvarovaných stěn. Ty vyžadují rozsáhlou údržbu a jejím základem je pravidelné tvarování. V závislosti na typu řezu se provádí několikrát v průběhu roku, takže by se dalo s nadsázkou říci, že se v zahradě stále něco stříhá. V současné době zahradníci dokončují zimní řez, kdy se zaměřují na tři oblasti.

Loubí jsou ty části zelených stěn, které se nahoře spojují v tunel a poskytují v horkých dnech příjemný stín. Ořez loubí se provádí každý druhý rok. Nosné větve, které se naklánějí nad cestu a tvoří „strop“ tunelu, se stříhají tzv. na hlavu. Podobně se dříve stříhaly vrby, ze kterých se řezaly proutky na košíky či na pomlázky. Silná větev je zakončena kulatou „hlavou“ a na té vyrůstají nové proutky. Kdyby proutky zesílily, mohly by svou vahou šikmé větve zlámat a „strop“ loubí by se zbortil.


Zdravotní řez představuje odstranění mrtvých, zlomených anebo nemocných větví, případně celých stromů. V rámci obnovy Květné zahrady byla prováděna dosadba mladých habrů do mezer po chybějících stromech. Aby dobře prospívaly, je potřeba každoročně zakrátit větve sousedních stromů. Mladé stromy pak mají dostatek prostoru a světla pro svůj růst.

Zpětný řez udržujezeleným stěnám správné proporce. Ze zachovaných vyobrazení je známo, že výška i šířka tvarovaných stěn přesně korespondovala s rozměry staveb v zahradě. Pokud chceme docílit stejného efektu jako tvůrci, je potřeba dbát na správnou velikost. Habry jsou sice pravidelně stříhány, ale málokdy se povede větve zastřihnout přesně ve stejném místě jako vloni. Většinou zůstanou konce o kousek delší a za pár let je rozdíl v délce snadno viditelný. Při poslední rozsáhlé obnově zahrady v letech 2012-2014 proběhla první etapa obnovy těchto stěn, kdy se jim pomocí hlubokého zpětného řezu znovu vrátily správné proporce, jak můžete vidět na fotografiích.

Dříve se stěny tvarovaly ručně pomocí ostrých šavlí a velkých plotových nůžek z několikapatrových dřevěných plošin. Dnes se používá dlouhá tvarovací lišta zavěšená na mechanickém ramenu, které je nesené na traktoru. Plochy stěn se po strojovém ořezu ještě dočišťují ručně. Stroje však nezvládnou všechno, například loubí se stříhá ručně celé, posunem oproti minulosti jsou pouze pneumatické nůžky a motorová pilka.

Foto: Plošina využívaná k ořezu vysokých stromů v 18. století

V zelených stěnách roste několik velmi starých stromů, které údajně pamatují ještě biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcornu, zakladatele Květné zahrady. K jejich zachování přispěl jistě i pravidelný řez. Strom obvykle v určitém věku zestárne, svoje potomstvo zajistí pomocí semen nebo výmladků. Pravidelný řez nutí strom obrážet, udržuje ho vitální a zpomaluje jeho stárnutí. 

2016-04-18