Pro kroměřížské zahrady vznikla v minulých letech celá řada edukačních programů. Většinou se však jedná o krátká setkání, která neumožňují využít výukový potenciál zahrad naplno. V uplynulém školním roce proto NZCK připravilo sérii čtyř na sebe navazujících střetnutí, která dětem umožňovala vybudovat si hlubší vztah k daným místům a propojit jejich návštěvu s výukou. Ve spolupráci s Mgr. Ivanou Uherkovou ze ZŠ Zámoraví tak vznikl ojedinělý projekt Čtyři roční období v zahradách se zahradníkem Floriánem.
„Při jeho sestavování jsme se snažili o to, aby jednotlivá setkání svým zaměřením navazovala na učivo a obohatila a rozšířila znalosti probírané ve škole,“ přiblížila lektorka NCZK Lenka Psotová. Během čtyř setkání si tak žáci 2. A rozšířily obzory z oblasti prvouky, historie, geometrie, českého jazyka i výtvarné, komunikační a dramatické výchovy. Průvodcem se jim stal maňásek Florián, který žáky učil, jak zahrady pozorovat všemi smysly.
Opakované návštěvy si chválily nejen děti, ale i pracovníci NCZK: „Opakované setkávání přineslo možnost hlubšího získávání znalostí a osvojování si hodnot a postojů, než jak by to bylo možné v rámci jediného setkání,“ zhodnotil výhody autor konceptu Petr Hudec. Zvolené aktivity měly dětem připomenout původní funkce zahrad i jejich zaniklou podobu a seznámit s principy, na kterých jsou obě památky UNESCO zbudovány. Společným jmenovatelem činností byla snaha o co možná největší zapojení druháčků tak, aby jim informace nebyly jen předávány, ale konkrétním zážitkem v nich vzbudily zájem o danou problematiku a touhu dozvědět se víc.
Program se setkal s nadšením u dětí i vyučujících. „Velké díky patří především lektorům, kteří pro děti připravili úžasné aktivity a ukázali jim nové možnosti, jak vnímat okolní svět,“ shrnula spolupráci paní učitelka. Ocenila hlavně různorodost činností a možnost promítnout nabyté znalosti do výuky.
Spokojenost se odrážela i na spolupráci mimo rámec vlastního projektu. Děti se svou tvorbou zapojily do výstavy Rajská zahrada, která zpestřovala prostor Velkého skleníku po část zimy, i do výzdoby Podzámecké zahrady při příležitosti Víkendu otevřených zahrad.
A co všechno druháčci v zahradách zažili? Tady je malá ukázka:
První setkání s dětmi proběhlo na podzim v Podzámecké zahradě. S badatelskými batůžky na zádech se vydali na výpravu, na jejímž konci byli blíže k odkrytí velké záhady – v čem je tento park unikátní. Výzkum částí zahrady probíhal sběrem přírodnin, na který jsme děti vybavili lupami, pinzetami a sběrnými sáčky. Přírodní suroviny hrály hlavní roli i při listovánkách nebo během tvorby podzimních skřítků.
Díky další návštěvě si děti uvědomily, že zahrada nespí ani v zimě. Zimní hrátky byly prokládány informacemi o zákonitostech, na kterých byl park zbudován, i stromech, které díky pestrosti rostlinné skladby kvetou v Podzámce i v mrazivých měsících. Každý z malých účastníků si pak mohl vyzkoušet techniku frotáže a vytvořit si originální umělecké dílo.
Když se příroda opět rozpučela, vyrazily děti do parku potřetí. Tentokrát se naučily určovat bylinky, které jim posloužily jako základ vlastního herbáře. Aby pochopily, kolik práce stojí za výstavbou zahrady, vžily se na chvíli do role zahradního architekta a ve skupinách vytvářely návrhy vlastního parku. Při pohledu na historické kresby a fotografie si pak uvědomily, jak vandalové některá místa poničili.
Na poslední setkání se děti přesunuly do Květné zahrady. I tady je přivítal zahradníček Florián a společně se zaposlouchali do zvuků zahrady, čichali k léčivkám a s pomocí speciálních hudebních nástrojů navraceli zvuk tekoucí vody do kolonády. 244 metrů dlouhá stavba se pak na chvíli proměnila v učební pomůcku, která posloužila k výuce principu perspektivy. V průběhu programu se děti postupně seznamovaly s některými pojmy ze zahradního umění (brodérie, figura, zelená stěna), zároveň si mohly všechny prvky osahat a zažít na vlastní kůži.
2015-07-20
