Průběh projektu

První myšlenky na rehabilitaci Květné zahrady do podoby ze 17. století se objevily v polovině 20. století, byly však realizovány pouze z části, zejména v prostoru Květnice. Opětovně se k těmto úvahám přistoupilo na přelomu tisíciletí, kdy byla rozpracována první verze dokumentace podporující obnovu. Předpokládané náklady vyčíslili odborníci na 1 miliardu korun a projekt musel být kvůli nedostatku financí pozastaven. Realizován v plné šíři mohl být až po vstupu České republiky do EU a zapojení NPÚ do jejího Integrovaného operační programu, respektive jeho části 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Vytvořením NCZK jako národního metodického centra pak byla splněna hlavní podmínka pro zisk dotací a idea vzorové obnovy zahrady mohla být po více než půlstoletí konečně uskutečněna.   

Samotný projekt Národního centra zahradní kultury v sobě zahrnuje tři na sebe navazující části:

  1. Přípravná fáze – 15. července 2008 - 31. prosince 2010
  2. Realizační fáze – 1. ledna 2011 - 28. února 2015
  3. Provozní fáze – od 1. března 2015

Jako důležitý pramen pro vzorovou obnovu Květné zahrady posloužilo rozsáhlé grafické album pořízené roku 1691 nizozemským malířem a grafikem Justusem van den Nypoortem (1645/1649-1698). Umělec v nich zachytil nejpůsobivější partie zahrady včetně dvou rozměrných pohledů z ptačí perspektivy a pohledu na město i zámek s Podzámeckou zahradou. Nesrovnalosti mezi jednotlivými grafickými listy však nabádaly k ověření, do jaké míry zobrazuje soubor z konce 17. století skutečnost a do jaké míry je zde znázorněno spíše přání zakladatele zahrady biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1624-1695). V době zpracování alba totiž ještě nemusely být všechny stavby vyobrazené na rytinách dokončeny a během finálních prací mohly získat zcela jinou podobu či umístění. Proto bylo nutné ověřit vypovídající hodnotu tohoto zdroje moderními archeologickými výzkumy. Ty probíhaly během přípravné fáze obnovy Květné zahrady od července 2008 do konce roku 2010. Během tohoto období odborníci potvrdili věrohodnost většiny z dobových rytin, když se jim podařilo odkrýt historicky cenné základy Králičího kopečku, Neptunovy fontány či Pstružích rybníků. Tyto průzkumy pak sloužily jako jeden z odborných podkladů pro Studii proveditelnosti, na jejímž základě byla v roce 2010 projektu udělena dotace ve výši necelých 337 milionů korun z Integračního operačního programu.

V realizační fázi byl projekt rozdělen do tří částí – Arcibiskupský zámek, Podzámecká zahrada, Květná zahrada – dle toho, jakého objektu se práce dotýkaly. Cílem úprav části zámeckých interiérů bylo výrazné zkvalitnění návštěvnického zázemí spojeného s prezentací NCZK a vytvořením prostor pro edukační aktivity. Vstupní expozice NCZK, situovaná do přízemí zámku, v sobě zahrnuje informační centrum, výstavní prostory i prodejnu tematických, propagačních a informačních materiálů. Navazující studijní místnost a sál s multimediálním příslušenstvím nabízí návštěvníkům možnost odpočinku i drobného občerstvení. V druhém patře budovy bylo upraveno několik místností k expozičním a edukačním účelům včetně jejich zázemí. Byla zde zpřístupněna stálá expozice Kabinet zahradní kultury zaměřená na prezentaci Květné a Podzámecké zahrady. Dominantami expozičních místností, slavnostně otevřených v dubnu 2013, se staly modely obou zahrad doplněné řadou dalších exponátů.

V rámci projektu NCZK bylo dále vystavěno nové zahradnické zázemí v Podzámecké zahradě, které po technické i estetické stránce více vyhovuje současným nárokům na kvalitní péči o památky zahradního umění. Jednotlivé objekty byly navrženy jako konstrukčně samostatné, jednopodlažní dřevostavby, které společně s patrovou stavbou se zázemím pro zaměstnance a dílnami tvoří kompozici obklopující ústřední dvůr. Díky účelnému uspořádání se zvětšila plocha zahrady přístupná veřejnosti, kterou mohou návštěvníci od listopadu 2012, kdy bylo nové zahradnictví zprovozněno, využívat ať už jako odpočinkovou louku, nebo pro realizaci volnočasových aktivit a pořádání kulturních akcí.

Realizační etapu završila obnova Květné zahrady, jež jí navrátila ztracenou podobu ze 17. století. Došlo zejména k rehabilitaci dříve nepřístupných částí – tzv. Holandské zahrady a Menažérie zahrnující prostor zámeckého zahradnictví, Králičího kopce a Ptáčnice. Na ni navazovala rekonstrukce Pstružích rybníků a ošetření tvarovaných stěn ve Štěpnici. Za účelem vytvoření zázemí pro edukační aktivity NCZK byl opraven také vstupní objektu čestného dvora a oba skleníky. Obnovu Květné zahrady zakončila mezinárodní konference 5. září 2014 a slavnostní znovuotevření za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky, ministra kultury Daniela Hermana či olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera o den později.

O detailním průběhu všech prací včetně příslušné fotodokumentace se můžete dočíst na našich stránkách. Seznam projektantů a dodavatelů stavebních prací naleznete zde.

Po úspěšném završení realizační fáze se od března 2015 začala naplno rozvíjet činnost metodického centra. Provozní fáze by tak měla vdechnout kroměřížskému zámeckému komplexu nový život a přispět ke smysluplnému využívání všech částí, které během realizační fáze prošly památkovou obnovou. Edukační aktivity jsou zaměřeny na širokou paletu cílových skupin, mezi nimiž nechybí školní skupiny a volnočasové sdružení mládeže, rodiny s dětmi, turisti, senioři či zdravotně znevýhodnění. Zvláštní pozornost je pak věnována odborné veřejnosti a majitelům a správcům památek zahradního umění a místní komunitě. Připravené edukační aktivity jsou zaměřeny především na představení zahradní kultury a zahradnictví z mnoha úhlů a na budování hodnot nejen k památkám zahradního umění, ale také přírodě jako celku.